KDU.breadcrumbs.homeStromy svobody

Stromy svobody a demokracie v Chocni

stromy_logo_tr.png


Při přípravě oslav výročí 30 let od Sametové revoluce, se zrodil nápad sázení stromů svobody a demokracie v Chocni. Od té doby se v choceňském zámeckém parku na 17. listopadu vysazuje strom významné osobnosti, která se o svobodu a demokracii v ČR nebo ve světě zasadila. Stromy nám mohou život a odkaz těchto vzácných osobností připomínat a mohou nás inspirovat i do dnešních dní.

Událost vysazení je organizována dobrovolnicky a účastní se jí veřejnost, zástupci vedení města a další významné osobnosti.  Součástí akce je vždy vzpomínka na osobnost, které je daný strom věnován.

Od roku 2018 je 17. listopad státním svátkem. Je to Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva. Do roku 2018 byl 17. listopad připomínkou uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a byl známý jako Mezinárodní den studenstva. Pro naši generaci je to především den, kdy si připomínáme události Sametové revoluce 17. listopadu 1989 a pád komunistického totalitního režimu v naší zemi.


KAREL KRYL

Dub zasazený v roce 2024 (výročí 30 let od jeho úmrtí a 80 let od narození)

Karel_Kryl.jpg

Karel Kryl byl básník a písničkář, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech 1963–1989. Mnohé jeho písně zlidověly a staly se z nich symboly boje proti totalitní moci.

Jeho první deska byla vydána půl roku po invazi sovětských tanků, přičemž titulní písnička Bratříčku, zavírej vrátka vznikla údajně naprosto spontánně v noci 22. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Karel Kryl emigroval z Československa 9. září 1969 a usadil se v německém Mnichově, kde po pár týdnech požádal o politický azyl. V Mnichově studoval dějiny umění a filosofii, později se stal redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Zpíval českému lidu po rozhlasových vlnách a nevzdával se naděje na svobodnou vlast.
Domů se vrátil, když klíče zazvonily umíráček poslední středoevropské totalitě. Svým hlasem nezištně podpořil sametovou revoluci, ani po pádu socialismu se nezměnil, jak mnozí jeho bývalí přátelé tvrdili. Zůstal nadále rebelem, zůstal Krylem.  
Po revoluci žil střídavě v Praze a Mnichově, později se v Německu přestěhovali blíž Čechám – do Pasova. 

Karel Kryl je držitelem několika ocenění in memoriam: stříbrné pamětní medaile Univerzity Karlovy za přínos pro duchovní rozvoj a morální podporu národa (1994), Ceny Františka Kriegla (1995) a ceny České Grammy (Síň slávy – 1995). Dále obdržel in memoriam Čestnou medaili T.G. Masaryka, kterou mu udělilo Masarykovo demokratické hnutí. 28. října 1995 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za zásluhy II. stupně. 28. října 2014 mu český prezident Miloš Zeman udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.

Více na Wikipedii



DANA NĚMCOVÁ

Platan zasazený v roce 2023 (rok jejího úmrtí)

Dana_Nemcova-(2).jpg

Dana Němcová (rozená Danuška Valtrová, 14. ledna 1934 Most – 11. dubna 2023 Praha) byla českou psycholožkou a významnou disidentkou a aktivistkou v období komunistického režimu v bývalém Československu.

Patřila mezi první signatáře Charty 77, což bylo občanské hnutí brojící proti porušování lidských práv komunistickým režimem a pro prosazování svobody slova. Později se stala i mluvčí Charty 77. V roce 1978 spoluzaložila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Jeho posláním bylo sledovat a zveřejňovat případy politických vězňů a dalších osob pronásledovaných z politických důvodů.

Dana Němcová byla také aktivní v samizdatovém publikování. Samizdat byla metoda distribuce literatury a informací, které byly zakázány komunistickým režimem. Za svou disidentskou činnost byla Dana Němcová pronásledována komunistickými úřady a vězněna. Po pádu komunismu v roce 1989 se stala poslankyní.

V demokratickém zřízení se zasazovala zejména o psychologickou a právní pomoc uprchlíkům. Její životní příběh a odvaha v boji za demokracii a lidská práva ji řadí mezi významné postavy českého disentu a boje proti totalitě.

Více na Wikipedii
Více o zasazení platanu Dany Němcové


MADELEINE ALBRIGHT

Červený buk zasazený v roce 2022 (rok jejího úmrtí)

Madeleine_Albright.jpg

Madeleine Albrightová (nepřechýleně Albright, rozená Marie Jana Körbelová, 15. května 1937 Praha – 23. března 2022 Washington, D.C.) byla významnou osobností v oblasti mezinárodní diplomacie. Byla první ženou, která zastávala post ministryně zahraničí Spojených států.

Madeleine Albrightová byla silnou zastánkyní demokratických hodnot, rovnoprávnosti žen a lidských práv ve světě. Aktivně se angažovala v řešení mezinárodních problémů,  boji proti chudobě a pomoci obětem konfliktů a krizí. Hrála klíčovou roli v jednáních o míru a diplomacii, včetně konfliktu v Kosovu a jednáních se Severní Koreou.

V práci na poli lidských práv a globálního vedení pokračovala i po skončení politické kariéry. Aktivně podporovala různé charitativní a mezinárodní organizace. Její osobnost byla výjimečná kombinací odbornosti, diplomatického talentu, závazku k lidským právům a schopnosti komunikace.

Více na Wikipedii
Více o zasazení buku Madeleine Albrightové


VÁCLAV HAVEL

Jilm zasazený v roce 2021 (výročí 10 let od úmrtí)

Vaclav_Havel.jpg

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl významným českým a světově uznávaným politikem a intelektuálem.

V době komunistické totality usiloval o politickou diskusi a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy dostal zákaz publikovat a stal se disidentem a kritikem tehdejšího normalizačního režimu. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. Kvůli těmto aktivitám byl komunistickým režimem celkem 5 let vězněn.

Po sametové revoluci v roce 1989 byl Václav Havel zvolen prezidentem Československa. Po rozpadu československého státu na dvě samostatné republiky (1992) se stal v roce 1993 prvním prezidentem samostatné České republiky. Během svého prezidentského mandátu se zasadil o posílení demokracie, lidských práv a občanské společnosti. Byl respektovaným a uznávaným světovým lídrem, který se aktivně angažoval v mezinárodních otázkách a prosazoval ideály svobody, tolerance a lidské důstojnosti.

Více na Wikipedii
Více o zasazení jilmu Václav Havla



JOSEF LUX

Lípa zasazená v roce 2019 (výročí 20 let od jeho úmrtí a 30 let od Sametové revoluce)

Josef_Lux-(1).jpg

Josef Lux (1. února 1956 Ústí nad Orlicí – 21. listopadu 1999 Seattle) byl přední český politik 90. let 20. století. Vystudoval střední a vysokou zemědělskou školu. Pracoval v zemědělském družstvu Zálší jako zootechnik. V roce 1990 byl kooptován do Federálního shromáždění a na podzim téhož roku zvolen předsedou Československé strany lidové. Ta se pod jeho vedením postupně transformovala v demokratickou stranu standartního evropského typu a v roce 1992 se stala Křesťanskodemokratickou unií - Československou stranou lidovou. Po volbách v r. 1992 Lux získal post ministra zemědělství a místopředsedy vlády. Tyto funkce zastával i po volbách roku 1996.

Prosazoval politiku křesťanské demokracie jako samostatného proudu založeného na křesťanských základech a hodnotách a standartní demokratický koaliční model vládnutí. Byl známý svou schopností komunikovat s různými politickými proudy, hledat kompromisy a spojovat. Uměl také srozumitelně a pozitivně pojmenovávat problémy a navrhovat řešení. Tím přispěl k větší otevřenosti politického prostředí a kultivovanému a konstruktivnímu dialogu. Prosazoval politiku sociálně - tržního hospodářství s akcentem na pomoc potřebným. Politiku chápal jako nástroj, který musí sloužit a řešit skutečné problémy společnosti.

V září 1998 Josef Lux oznámil, že u něho byla byla zjištěna leukemie. O rok později podstoupil transplantaci kostní dřeně. Po šesti týdnech přišly vážné komplikace, kterým nakonec podlehl. Josef Lux zemřel 21. listopadu v americkém Seattlu. Jeho tělo bylo převezeno do České republiky a uloženo do rodinného hrobu v Hemžích u Chocně.